Mezi lety 1920 až 1925 nabízí francouzský Peugeot svým zákazníkům pouze dvoudobé stroje v kubaturách 175 a 250ccm, které již nestačí odrážet nástup čtyřdobé konkurence ze země Galského kohouta, reprezentované například vyhlášeným Terrotem. V roce 1926 dochází ke změnám ve výrobní společnosti a motocyklová výroba se definitivně odděluje od automobilů a strojní výroby. Po několika neúspěšných pokusech Peugeot představí v roce 1927 velice zdařilý P 107, což je čtyřtaktní spodová třistapadesátka s rozvodem SV a v následujícím roce 1928 na ní navazující P 108 o zdvihovém objemu 250ccm. Na svou dobu pokročilá koncepce tzv. „monobloku“ (motor, spojka a převodovka již nejsou samostatnými k sobě spojenými prvky, ale jsou umístěny v jednom bloku) ve spojení s kvalitním podvozkem a ručně řazenou tří rychlostní převodovkou slaví mezi zákazníky úspěch. Své kvality dokazuje motocykl na slavném závodě 24 hodin Bol d´Or, kde v roce 1933 vítězí v kategorii do 250ccm. Ve výrobě zůstává až do roku 1936 a své uplatnění nalezl i v armádní službě. Během výroby docházelo postupně k mnoha úpravám a modernizacím, motocykl například vystřídal tři druhy nádrží a 2 typy přední vidlice. Byl také na trhu prodáván pod jinými obchodními názvy, například Automoto, Aiglon.. Pro zájem trhu byly také dodávány varianty jiných kubaturách, přičemž vrcholem nabídky zůstávalo provedení 350ccm.
Vystavený motocykl byl v tomto renovovaném stavu získán od majitele ve Francii. Je plně pojízdný, připravený k jízdě. Zajímavostí je dobový údaj o prodejní ceně, která v roce 1931 činila 3.575 franků za 250ccm a 4.250 franků za variantu 350ccm.