Legenda rallye osmdesátých a devadesátých let se zrodila jako rodinný automobil, v němž byly vlohy pro závody nalezeny až po několika letech na trhu. Lancia Delta vznikla původně jako odpověď na Volkswagen Golf, ale nakonec se zařadila mezi nejslavnější soutěžní automobily a má na svém kontě šest titulů mistra světa v rallye mezi značkami.
Lancia patřila v první polovině dvacátého století mezi průkopníky a v té druhé se naopak proslavila především díky svým úspěchům v automobilových soutěžích. V nich si vybudovala jméno díky modelům Fulvia, Stratos, 037 a Delta. Poslední jmenovaný model se zrodil ve druhé polovině sedmdesátých let pod křídly koncernu Fiat jako pětidvéřový rodinný automobil s motorem vpředu a pohonem předních kol. Světová výstavní premiéra se odehrála v roce 1979 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Kvality vozu, jehož karoserii navrhl slavný italský designér Giorgetto Giugiaro, dokonale potvrdil zisk evropského titulu Automobil roku 1980. Za tímto úspěchem stála vedle atraktivního vzhledu s ostrými liniemi, plně odpovídajícími tehdejší módě, moderní konstrukce, dobré jízdní vlastnosti i hospodárnost provozu.
Lancia Delta byla od počátku vyvíjena jako rodinný automobil a v tomto ohledu slavila úspěch. Ten se měl dostavit i na tratích světových soutěží, i když bylo potřeba si na něj pár let počkat, protože v první polovině osmdesátých let značku Lancia v rallye reprezentoval model 037. V polovině osmdesátých let vstupuje jméno Delta do soutěží, ale prozatím jen prostřednictvím speciálu Delta S4 s dvoudveřovou karoserií a motorem před zadní nápravou, zkonstruovaným pro slavnou skupinu B.
Teprve druhá polovina osmdesátých let umožnila po zrušení skupiny B modelu Lancia Delta s pětidveřovou karoserií a motorem vpředu předvést jeho potenciál na závodních tratích. Začala se rodit legenda. Nejprve Lancia Delta v roce 1987 ovládla mistrovství světa v rallye a následně mu kralovala až do roku 1992. Výsledkem je šest mistrovských titulů mezi značkami a čtyři mistrovské tituly jezdců. Označení HF Integrale je nejen mezi příznivci značky Lancia dodnes vyslovováno s téměř nábožnou úctou.
Lancia Delta ve svých sportovních verzích, které zdobí ono slavné označení HF Integrale, sázela na kombinaci trvalého pohonu všech kol a v přídi napříč uloženého přeplňovaného zážehového řadového čtyřválce s osmi a od roku 1989 šestnácti ventily.
Sportovní provedení byla na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století téměř neustále vylepšována a jejich posledním vývojovým stupněm se stal model Lancia Delta HF Integrale Evoluzione II z roku 1993. Ten se pyšnil novými šestnácti palcovými koly v rozšířených blatnících, sportovními sedadly Recaro a především motorem s nejvyšším výkonem 158 kW (215 k), u nějž byl poprvé použit třícestný katalyzátor a lambda sonda. Poněkud paradoxně se tato evoluce na rozdíl od přechozí z roku 1991 nestala základem pro závodní vůz, protože Lancia po sezóně 1992 ukončila činnost továrního týmu v mistrovství světa v rallye.
Lancia Delta HF Integrale Evoluzione II se tedy stala již jen poctou úspěchům předchozích provedení a zároveň i všech vozů značky Lancia bojujících na tratích světových soutěží. Výroba této výjimečné verze probíhala v letech 1993 a 1994 v omezeném počtu a lze ji vnímat jako uzavření jedné slavné kapitoly v historii značky Lancia.