Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se řada Američanů odvracela od sice výkonných a pohodlných, ale poněkud těžkopádných vozů domácích značek a pořizovala si lehké a obratné sportovní automobily z Evropy. Chevrolet na tuto skutečnost reagoval po svém a stvořil legendu jménem Corvette.
Proslulá výstava Motorama v New Yorku v hotelu Waldorf Astoria se v lednu roku 1953 stala místem, kde se veřejnosti poprvé představil vůz snů v podobě sněhobílého roadsteru s kódovým označením EX-122. Pod moderními liniemi své laminátové karoserie ukrýval tradiční techniku v podobě konvenčního žebřinového rámu s tuhou zadní nápravou. Ve druhé polovině roku 1953, i díky tomu, již mířil na trh a se jménem Corvette se stal počátkem nádherného příběhu o sportovním automobilu značky Chevrolet.
Kariéra první generace dvoumístného roadsteru se jménem Corvette trvala do roku 1962 a následující druhá generace uvolnila místo svému nástupci již v roce 1968. Třetí generace se držela odkazu svých předchůdců, což znamená, že i ona představovala sportovní automobil s motorem uloženým v dlouhé přídi, dvojicí sedadel těsně před zadní nápravou a karoserií vyrobenou z plastů.
Při vývoji třetí generace Corvette byl kladem zvýšený důraz na vylepšení ovladatelnosti ve srovnání s předchůdcem, velká pozornost byla již tehdy věnována pasivní bezpečnosti a vzhled bylo možné označit za futuristický. Vstup na trh byl i přesto poněkud rozpačitý, protože vozy z prvního roku výroby právě nevynikaly kvalitou dílenského zpracování.
Chevrolet Corvette ve své třetí generaci i přes počáteční zaváhání slavil úspěch a jako první zástupce svého rodu pokořil v roce 1969 metu 30 tisíc prodaných vozů, a to tak, že v tomto roce zamířilo k zákazníkům 38.762 vozů. V následujícím roce 1970 sice prodejní čísla klesla pod 20 tisíc vozů za rok, ale od roku 1971 opět stoupala a rok 1979 přinesl s prodejem 53.807 vozů rekord, který doposud nebyl překonán. Přes počáteční problémy s kvalitou se tedy třetí generace Corvetty stala nejlépe prodávanou a rovněž nejdéle vyráběnou, protože její výroba byla ukončena až v polovině roku 1982.
Téměř čtrnáct let dlouhý životní cyklus třetí generace Corvette se samozřejmě neobešel bez modernizací. Ty se odehrávaly zhruba jednou za dva roky a souvisely vedle pokroků ve vývoji techniky a módy mimo jiné i s úpravami předpisů a ropnou krizí. Díky tomu byla například v roce 1975 ukončena výroba provedení s plátěnou střechou.
Chevrolet Corvette třetí generace mířil k zákazníkům na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století s poměrně štíhlými liniemi, kdy jeho příď i záď zdobily subtilní chromované nárazníky. Nejprve byl novým řešením přídě v modelovém roce 1973 nahrazen přední nárazník a v následujícím roce došlo i na přepracování zadních partií. Tyto změny souvisely s požadavky na bezpečnost podle tehdejšího „pětimílového“ předpisu amerického ministerstva dopravy.
Další výraznou změnu vzhledu přinesl modelový rok 1978, když bylo malé kolmo postavené sklo za sedadly nahrazeno novým velkým oknem. Modelový rok 1980 nadělil Corvette nové aerodynamicky tvarované nárazníky, které podpořily dravější vizáž.
Chevrolet Corvette třetí generace se během své dlouhé kariéry vedle výrazných úprav vzhledu dočkal i řady změn v motorovém prostoru. Za řadou z nich přitom stála ropná krize a postupně zaváděné předpisy o emisích škodlivých výfukových plynů. Díky tomu působí vozy z posledních let s 5,7litrovými osmiválci o výkonu 142 kW (193 k) poněkud bezzubým dojmem vedle svých starších sourozenců z počátku sedmdesátých let dvacátého století, jimž mohl pod kapotou pracovat i osmiválec o objemu 7,4 l a výkonu kolem 317 kW (425 k).